Uzemnění: proč chodit jako naboso nestačí – a co s tím

Slapoty_v_mokre_pude_pri_zapadu_slunce_fast_471cae.png

 

Možná už jste o uzemnění slyšeli. Možná ne. Možná už vám někdo řekl, že „se nabíjí ze země." Možná jste mu tehdy kývli a diskrétně se posunuli o krok dál. Ale víte co? Ten někdo možná není úplně mimo.

Bosé nohy na trávě

Takže co je to to uzemnění?

Naše tělo je elektricky vodivé. Země nese záporný náboj a přímý kontakt s ní – bosýma nohama na trávě, hlíně, písku nebo kameni – umožňuje výměnu elektronů mezi tělem a zemí. Výzkumy naznačují, že tento kontakt může přispívat ke snížení zánětu, lepšímu spánku nebo zklidnění nervového systému. Není to magie, je to fyzika. Elektrostatická rovnováha, se kterou jsme žili statisíce let – a přišli jsme o ni v okamžiku, kdy jsme si pod nohy dali gumu.

Ať už tomu věříte na sto procent, nebo zatím jen opatrně přikyvujete – jedno je nesporné: moderní obuv tento kontakt úplně blokuje. Guma a syntetika jsou izolanty. Celý den chodíte po světě jako baterie zabalená v igelitu.


Jak jsme se vlastně odpojili?

Ještě před pár desítkami let byly nejběžnější podrážky kožené – přirozeně vodivé. Uzemnění bylo součástí každého kroku, aniž by to kdokoliv řešil nebo pojmenovával. Pak přišla průmyslová výroba, guma, EVA pěna, a najednou jsme byli od země dokonale odděleni. Dostali jsme pohodlí, odpružení a nepromokavost – a vzdali jsme se něčeho, co jsme tehdy ještě neuměli pojmenovat.

Dnes to pojmenovat umíme. A začínáme to řešit.

Detail podrážky barefoot boty – vodivá podrážka Sensus II

Barefoot nestačí – aspoň ne vždy

Možná si říkáte: no ale barefoot boty mají tenkou podrážku, to přece stačí. Jenže nestačí – pokud je ta podrážka pryžová nebo syntetická, pořád jste izolovaní. Barefoot filozofie řeší tvar pohybu, přirozené postavení nohy, propriocepci. Uzemnění řeší něco jiného: elektrický kontakt s povrchem, po kterém chodíte. Jsou to dva různé – a oba důležité – rozměry toho, co znamená chodit přirozeně.

Kombinovat oboje bylo donedávna možné jen tak, že jste boty sundali. Dnes už existují modely s vodivou podrážkou, které tento kontakt zachovávají i při nošení – technologickým řešením starého problému.

Jedním z prvních modelů je Sensus II – boty z přírodní kůže s vodivou podrážkou, navržené právě s ohledem na uzemnění. Není to reklamní trik, je to konstrukční řešení s fyziologickým důvodem.

Detail stélky barefoot boty – prošití stříbrnou nití

Kdy a kde uzemnění funguje?

Důležitý detail, který se v nadšení pro uzemnění někdy přehlíží: funguje to jen na přirozených površích. Tráva, hlína, písek, kámen – to vše vede. Asfalt, koberec, laminát, dřevo – to nevede. Takže pokud celý den chodíte po kancelářské podlaze, vodivá podrážka vám moc nepomůže.

Ale ranní procházka parkem, chvíle na zahradě, výlet do přírody – tam to smysl dává. A mimochodem: nejúčinnější uzemnění je pořád to nejjednodušší. Sundat boty a stoupnout si na trávník. Žádná technologie to nepřekoná – ale ne vždy to jde, ne vždy je teplo, a ne vždy chcete vysvětlovat kolemjdoucím, co to proboha děláte.

Procházka parkem boso – přirozený kontakt se zemí

Uzemnění v pohybu – to teprve přijde

Zajímavá otázka je, jak uzemnění funguje při intenzivnějším pohybu – při běhu v terénu, na trailech, v přírodě. Tam je kontakt se zemí přirozený, povrchy jsou vodivé, a barefoot přístup k tomu přidává maximální citlivost chodidla. Brzy se na tohle téma podíváme blíž – konkrétně v kontextu trailových bot, kde se filozofie uzemnění a přirozeného pohybu potkávají možná nejzajímavěji.

Tak sledujte. Bude o čem mluvit.

Odeslat článek známému   Vytisknout